Index barevného podání je parametr, který málokdo zná. Je spojen s teplotou chromatičnosti, tedy s barevným tónem světa, které svítidlo nebo žárovka vydává. Sluneční světlo má index barevného podání 100 Ra (CRI). Všechny umělé světelné zdroje jsou porovnávané s touto hodnotou a vyjadřují procentuální zastoupení všech barev proti Slunci. To znamená, že číselný údaje např. 80 Ra (CRI) znamená, že umělý světelný zdroj obsahuje 80% všech vlnových délek proti Slunci. Normy STN hovoří o minimálním Ra (CRI) pro určité prostory s různým využitím těchto prostorů.

Například kancelářské prostory mají předepsané minimálně 80 Ra (CRI). Základní podstata indexu barevného podání je pravidlo odrazu světla od materiálů. Je to odraz záření různých vlnových délek od pozorovaných předmětů. Znamená to, že vnímáme červený předmět jen proto, protože se od něj odráží právě vlnová délka červené barvy. Pokud by tato vlnová délka chyběla ve světelném záření, neviděli bychom jí a vnímali jí jako šedou.

CRI byl vyvinutý po roce 1975, aby pomohl charakterizovat světlo vytvářené žárovkami. Typicky se v meření žárovkový zdroj používá jako referenční. V důsledku toho žárovky mají velmi vysoký CRI téměř 100. Tato honota vytvořila určitou polemiku ve světě polovodičového osvětlování, protože je zcela naopak k tomu, co  se předpokládalo, tedy že “vyšší CRI není vždy lepší”. Spektra bílých žárovek obsahují relativně malé množství modré.

Navíc k  tomuto tématu z experimentů s lidskými faktory, které vykonalo Lighting Research Center (LRC) na Rensselaerově technické univerzitě (RTI), vyplývá, že bílé světlo, vytvářené smíšením červených, modrých a zelených LED s vysokým jasem (HB LED) je upřednostňované před halogenovými a žárovkovými světelnými zdroji, dokonce těmi, které mají vyšší hodnotu CRI.